32 vrcholů Beskyd 2017: Úvod

"32 vrcholů Beskyd? A to jako někdo fakt ujde, jo?" ptala jsem se sama sebe, když jsem poprvé tuto výzvu googlovala. To jsem ještě nevěděla, že se to stane středobodem celé poloviny mého roku 2017.

Do výzvy jsem vstupovala jako někdo, kdo za sebou měl jen pár horských túr. Vlastně jen dvě z roku 2016: Praděd a Šerák (kam jsem málem nevyšla, ale o tom jindy). A pak nějaké výlety bez náročnějšího stoupání (Vsetínské vrchy, Teplické skály...) do 15 km (i když tenkrát to pro mě možná náročnější bylo :-)). Takže jsem měla opravdu málo zkušeností a opravdu mizernou kondici. Když jsme šly s kamarádkou Magdou v lednu na Kelčský Javorník, nechávala mě daleko za sebou - a to byl jeden z momentů, kdy jsem si řekla: "S tím musím něco udělat!" Když mi pak Magda o pár týdnů později řekla o 32 vrcholech Beskyd, nadchlo mě to. Miluju, když si mohu odškrtávat splněné položky v seznamu, a miluju, když dělám něco, co v mém okolí dělá málo lidí.

Měla jsem CÍL. Do té doby jsem si myslela, že nedokážu dotáhnout věci do konce, že mě brzo všechno omrzí, že u ničeho nevydržím dlouho. Výzvu jsem jsem ale dokončila. Dokončila jsem ji a její průběh mě strašně naplňoval. Známí a rodiče mi říkali, že jsem blázen, já jsem se ale zamilovala do hor a zdolávání vrcholů. Kdykoliv jsem věděla, že budu mít volný víkend, plánovala jsem trasu a strašně mě to bavilo.

Výzvu jsem ušla za 7 sobot. Celkem jsem za výzvu ušla 185 km, nastoupala 8490 m a získala pár zkušeností:

• před a během stoupání jsou super skořicové sušenky (příp. jiné rychlé cukry),
• radši měj větší svačinu než nedostatek,
• před výletem koukni do mapy, jestli půjdeš kolem pramene, kde můžeš doplnit vodu,
• vždycky počítej s tím, že ti může natéct do bot,
• raději měj na sobě tři trika než jedno triko a silnou mikinu (je fajn mít co odhodit a naopak),
• funkční spoďáry fakt oceníš (a ledviny taky),
• power banka je skvělá věc (jízdní řády),
• Mapy.cz dost nadsazují časy,
• Mapy.cz tě můžou vést po rozestavěné silnici,
• ne všechny neoznačené lesní cestičky jsou stále průchozí,
• papírová mapa je kult,
• největší hrozbou v lese je člověk,
• když cestou narazíš na obal od zubní pasty, odnes ho (to se mi fakt stalo),
• čelovka je jistota,
• foť a zaznamenávej, pak budeš rád koukat. :-)

Moje vrcholy

1. Březen: Kněhyně sedlo, Čertův Mlýn, Tanečnice, Tanečnice Z, Radegast, Radegast Z1, Radegast Z2, Radhošť (25 km)
2. Duben: Nad Kršlí, Malý Polom, Čuboňov, Burkův vrch, Burkův vrch Z, Velký Polom (27 km)
3. Květen: Travný (19 km)
4. Červen: Malchor, Lysá hora (16 km)
5. Červenec: Malý Smrk, Smrk, Smrk J, Velká Stolová, Malá Stolová (30 km)
6. Červenec: Javorový vrch, Šindelná, Ropice, Smrčina, Slavíč JV, Slavíč, Ostrý (40 km)
7. Září: Zmrzlý Vrch, Noříčí hora, Magurka (28 km)

Po zdolání posledního vrcholu přišel zvláštní pocit - radost, hrdost i trochu smutek, že je konec. Hodně mi to ale dalo, získala jsem něco, co cítím, že mě jen tak nepustí - nový koníček. Takže jsem se rozhodla po této výzvě pro svou vlastní: Jesenické ultratisícovky. :-)